Když jsem se nastěhoval do svého nového bytu v bytovém domě na malém městě, zařadil jsem se do Společenství vlastníků jednotek. Docházím na všechny domovní schůze, kde se řeší důležité administrativní i technické záležitosti, a na jedné ze schůzí jsem se předsedy SVJ zeptal, jak jsme na tom s revizí hromosvodu. Připadalo mi totiž velmi důležité nepodceňovat právě tento typ revize, neboť by tu mohlo dojít k ničivému požáru. A to by byla opravdu škoda, kdybychom přišli o střechu nad hlavou vzhledem k tomu, že jde o rekonstruovaný objekt s novou střechou, novými komíny, novými vchodovými dveřmi, podkrovními místnostmi, zateplenou fasádou a zasklenými lodžiemi.
O revizi hromosvodů jsem se zajímal proto, že si dobře uvědomuji nebezpečí, která mohou nastat v situaci, kdy je hromosvod poškozený. A třeba tak, že to není na první pohled patrné. Kdyby byl odlomený svodový drát tak, že by vysloveně plandal nad chodníkem, pak je celkem jasné, že je zapotřebí zařízení opravit, ale některé závady mohou být skryté a to pak dokáže odhalit měřicí přístroj.
Měření přechodového odporu u hromosvodu může například zjistit, že se v některém místě svodový drát zeslabil, třeba vlivem koroze, anebo je problém při uzemnění svodu do země, kde jsou zkorodované zemnící pásky. Jestliže pak do takového zařízení vjede blesk, může se v místě vyššího přechodového odporu materiál rozžhavit a zapálit hořlavé předměty v okolí, například dřevěné bednění pod okapem nebo domovní krovy. Blesk se pak může stát ničivým elementem, kdy vyhoří celý rodinný dům, anebo může zapálit při požáru i sousední objekty, kupříkladu jde-li o řadovou zástavbu nebo dvojdomek.
Revize hromosvodů by se měly provádět v pravidelných intervalech, aby se tím snížilo riziko požáru nebo smrtelného úrazu. Revize by se také měla po každém úderu blesku.